Jozef Lacko

prof. Ing. arch. Jozef Lacko, CSc.
prof. Ing. arch. Jozef Lacko, CSc.
Narození	19. ledna 1917; Zvolen
Úmrtí	9. září 1978 (ve věku 61 let); Bratislava
Místo pohřbení	Hřbitov Slávičie údolie
Alma mater	Německá univerzita v Praze
Povolání	architekt
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jozef Lacko (19. ledna 1917, Zvolen – 9. září 1978, Bratislava) byl slovenský architekt a pedagog.

Život

Jozef Lacko se narodil 19. ledna 1917 ve Zvoleně v početné rodině železničáře. Základní a střední školu absolvoval ve svém rodišti. V roce 1936 odmaturoval na reálném gymnáziu ve Zvoleně. V letech 1936 až 1938 studoval na ČVUT (tehdy VUT) v Praze, obor architektura a pozemní stavitelství. V roce 1939 z důvodu uzavření českých vysokých škol pokračoval ve studiu na Německé vysoké škole technické (tehdy HT v Praze), které úspěšně ukončil v roce 1941. Během studia v Praze se na utváření jeho architektonického profilu podílel i známý bratislavský profesor Franz Wimmer.

Díky vynikající studijním výsledkům měl otevřenou cestu k profesorovi Emilu Bellušovi na Slovenskou vysokou školu technickou v Bratislavě. V období let 1941 až 1948 zde působil jako asistent v Ústavu pozemního stavitelství. V prvních letech praxe spolupracoval hlavně s Emilem Bellušem. Jako mladý absolvent neměl velkou šanci dostat se k architektonické činnosti, z tohoto důvodu se zúčastňoval mnoha architektonických soutěží, které mu poskytly prostor na to, aby v krátkém čase přesvědčil o svém talentu.

V roce 1950 se Jozef Lacko oženil a s manželkou Márií, vychovali spolu adoptivní dceru Danielu. O rok později jako člen československé delegace architektů navštívil Sovětský svaz. Cílem měsíční návštěvy bylo osvojení si principů socialistického realismu v architektuře a jejich aplikace. Po návratu se nadále věnoval pedagogické činnosti na Fakultě architektury SVŠT v Bratislavě, kde v letech 1953-1962 zastával post docenta Katedry architektonické tvorby. V období 1964 až 1969 byl vedoucím Katedry architektonické tvorby Stavební fakulty SVŠT v Bratislavě. V roce 1960 se mu dostalo uznání v podobě Ceny města Bratislavy a v roce 1962 se stal laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda za Teoretické ústavy Lékařské fakulty UK.

V roce 1962 mu byl udělen profesorský titul v oboru architektonické tvorby a typologie. O dva roky později se stal místopředsedou Svazu architektů ČSSR a předsedou Svazu slovenských architektů. Na těchto postech setrval do roku 1969. V roce 1967 se stal nositelem státního Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. O čtyři roky později, v roce 1971 musel po prověrkách opustit SVŠT a našel si nové místo v Projektové organizaci společenských staveb v Bratislavě. V roce 1972 vedl ateliér ve Státním projektovém a typizačním ústavu v Bratislavě, ve stejném roce začaly realizační práce na Mostě Slovenského národního povstání, na jehož návrhu se podílel.

Jozef Lacko zemřel 9. září 1978 v Bratislavě, kde je i pochován na hřbitově ve Slávičím údolí.

Tvorba

Architektonická tvorba

Jeho tvorba je časově vymezena obdobím od konce druhé světové války až po konec 70. let 20. století.

První Lackovy návrhy se nesou v duchu předválečného funkcionalismu se zřetelným vlivem Emila Belluše. Další tvorba nese znaky pozdějšího funkcionalismu a poté socialistického realismu, ale v jeho díle lze poznat snahu o vymanění se z unifikované a kolektivistické tvorby a hledání vlastní interpretace myšlenky socialismu.

Tyto snahy se projevily hlavně v Lackově přístupu k problematice obytných budov. Zabýval se analyzováním primárních lidských potřeb, získané poznatky se potom snažil adaptovat do koncepce moderního bytu. Jeho přínos v této oblasti spočívá ve zkvalitnění funkčně-provozních vztahů v obytném prostoru, přičemž zohledňuje nároky na proměnlivost, elasticitu a variabilitu. Hodnotným znakem Lackovy tvorby je citlivost, se kterou přistupuje k osazení svých staveb do existujícího urbanistického prostředí.

V pozdějších letech lze v jeho tvorbě pozorovat výrazný zájem o inovativní tendence a snahu o udržení kroku s dobou, ať už konceptuálně nebo technologicky.

Jozef Lacko patřil k velmi pracovitým a tvořivým architektům a uznávaným pedagogům, který si i přes úspěch zachoval lidský přístup a skromnost.

Památníky

Důležitou součástí Lackova díla je tvorba a návrhy památníků. Lackův tvořivý přístup a jeho práce s architektonickým tvarem a materiálem harmonizuje se sochařským dílem a nechává jej vyniknout. Na mnoha návrzích spolupracoval s výtvarníky, sochaři, nejčastěji s Jánem Kulichem.

Dílo

Výběr ze soutěžních návrhů

1942 – Dvanáctitřídní lidová škola, Bratislava - Trnávka, spolupráce: I. Knapo
1945 – Radnice v Nových Zámcích, 1. a 2. cena
1947 – Provozní budova Ministerstva dopravy, Dostojevského rad, Bratislava, 1.cena
1949 – Klinické mesto, Bratislava, spolupráce: V. Karfík, J. Medvecký, odměna
1953 – Památník sovětské armády na Slavíně, spolupráce: D. Kuzma, M. Škorupa, 4.cena
1955 – Podhradí, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa, 2. cena
1955 – Krematorium, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa, nejvyšší odměna
1957 – Kamenné námestie, Bratislava, 2. cena
1957 – Dům umění, Piešťany, spolupráce: L. Kušnír, J. Červen, 1. odměna
1959 – Centrum Berlína, NDR, spolupráce: Š. Svetko
1960 – Gottwaldovo náměstí v Bratislavě, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň, T. Baník, 1. odměna
1960 – SND v Bratislavě, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň
1961 – Stavební fakulta, Náměstí svobody, Bratislava, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň, nejvyšší hodnocení
1962 – Předstaniční prostor a staniční budova v Sofii, Bulharsko, 2. cena
1964 – Komplex Československé televize, Mlynská dolina, Bratislava, spolupráce: J. Antal, L. Kušnír, I. Slameň, 2. cena
1971 – Soutěž na Center Pompidou, Beaubourgh, Paříž, Francie, spolupráce: A. Mikuláš, B. Somora

Realizovaná díla

1942 – Nájemní bytový komplex, Banská Bystrica
1943 – Rodinné domy, Modra, Žarnovica, Zvoleně, Piešťany, Bratislava
1944 – Bytový dům, Lermontova ulice, Bratislava
1944/45 – Hydropedologické laboratoře, Trnavská, Ondavská ulice, Bratislava, spolupráce: J. Knapo
1945/60 – Rodinné domy pro různé stavebníky
1949 – Přístavba poštovní budovy v Nitře a bytový dům v Nitře
1950 – Bytový trojdům VŠLD, Zvolen
1950 – Bytový komplex Krížna ulica, Benkovo náměstí, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa, A. Cibulka
1950 – Bytový dvojdům mezi Krížnou a Záhradnickou ulicí, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa, A. Cibulka
1950 – Radnice v Nových Zámcích
1950 – Šestitřídní lidová škola, Martin – Priekopa
1950 – Tělocvična s příslušenstvím v Nitře
1950 – Budova Ministerstva dopravy, Dostojevského rad, Bratislava, spolupráce: J.Štefanec
1951 – Provozní budova Dopravního podniku, Rožňavská ulice, Bratislava
1951 – Otevřená plovárna 3x50, Zvolen
1951 – Přijímací železniční budova, Čierna pri Čope, spolupráce: A. Klaučo
1954 – Rekonstrukce Pistoriova paláce na Leninovo muzeum, Štefánikova ulice, Bratislava, spolupráce: K. Rosmányi st.
1954 – Garáže pro SND, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa
1954 – Sklady pro dekorace SND, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa
1955 – Bytový dům, Laurinská – Nedbalova ulice, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa
1955 – Bytový dům pro mlékárenské družstvo, Bartoškova ulice, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa
1955 – Provozní budova SLOVZAK
1955/58 – Provizórium Vysoké školy lesnické a dřevařské, Zvolen, spolupráce: J. Knapo
1956 – Adaptace synagogy na tělocvičnu s příslušenstvím, Sereď
1959 – Staniční budova, Zvolen
1959 – Umělecko-dekorační dílny SND, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa
1959/60 – Výzkumný ústav lesního hospodářství ČSAV, Zvolen
1960 – Teoretické ústavy Lekařské fakulty, Sasinkova ulica, Bratislava, spolupráce: M. Škorupa
1961 – Rekreační chata na Bielej Skale, Pezinok
1961 – Dům kultury SČSP, Nám. Ľ. Štúra, Bratislava – rekonstrukce, spolupráce: L.Kušnír, I. Slameň, V. Malcer
1963 – Kotelna VŠLD, Zvolen
1967 – Památník Ľ. Štúra, Zvolen, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň, J. Kulich
1970 – Rodinný dům, Bratislava – Karlova Ves
1971 – Most SNP – Nový most v Bratislavě, Nábřeží generála Svobody, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň, A. Tesár a kol.
1971 – Dům slovenských spisovatelů, Laurinská ulice, Bratislava
1971 – Rodinný dům Ing. M. Polonca, Brečtanova 7, Bratislava
1972 – Presscentrum – tlačový kombinát a ČTK, Pribinova ulice, Bratislava, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň, O. Dóra, J. Kozák
1972 – Ztvárnění rybného náměstí a trafostanice u Dómu sv. Martina, Bratislava, spolupráce: L. Kušnír, I. Slameň
1972 – Monoblok filmových ateliérů Koliba, Bratislava, spolupráce: I. Slameň, M. Drábek, C. Rovňák, B. Somora
1972 – Filmovací dvojhala filmových ateliérů Koliba, Bratislava, spolupráce: I. Slameň, M. Drábek, C. Rovňák, B. Somora
1973 – Architektonické řešení Památníku Lidových milicí, Bratislava, Račianske mýto, spolupráca: J. Kulich
1974 – Pavilón APN, Nábřeží generála Svobody, Bratislava, spolupráce: C. Rovňák, B. Somora
1974 – Internát Pravdy, Medená ulice, Bratislava, spolupráce: C. Rovňák, B.Somora
1974 – Projekt rodinného domu S. Somolányiho, Fialkové údolí č. 10, Bratislava
1974 – Projekt rodinného domu prof. Vítězslava Balhara, Tomašov
1975 – Administrativní budova Omnia 2, Dunajská ulice, Bratislava, spolupráce: B. Somora
1975 – Projekt rodinného domu Ing. J. Kuklici, Žalmanova 10, Bratislava
1975 – Projekt rodinného domu MUDr. L. Terena, Radvanská 56, Bratislava
1975 – Projekt rodinného domu Dr. P. Strapky, Košťany nad Turcom
1976 – Řadová zástavba rodinných domů, ul. Mošovského – Hummelova, Bratislava
1976 – Experimentální zdravotní středisko, Pusté Úľany
1977 – Bytový dům, Dunajská Streda
1977 – Rekreační zařízení krajské prokuratury, Krpáčovo, spolupráce: I. Ďuriak
1977 – Rekreační zařízení CKM Junior, Krpáčovo, spolupráce: I. Ďuriak
1978 – Ubytovna Slovnaft, Bratislava, spolupráce: J. Adámek
1978 – Rodinný dům, Gorazdova ulice, Bratislava
1978 – Projekt rodinného domu, Kráľovské údolie 25, Bratislava

Publikační a pedagogická činnost

Architekt se kromě projekční a pedagogické činnosti věnoval i publikační činnosti, která zahrnovala příspěvky do odborných časopisů, studie, odborné články, skripta a učebnice.

Zabýval se zejména problematikou bydlení a typologie obytných staveb, recenzoval nově vznikající stavby, psal odborné články a referáty. Byl členem redakční rady a vědeckým redaktorem Stavebního naučného slovníku a v letech 1959-1964 i členem redakčního kruhu časopisu Projekt.

Výběr z publikací:

Typológia obytných stavieb, dočasná učebnice, Vyd. SVTL Bratislava, 1. vyd. 1951, 2. vyd. 1956
Zahraničná bytová výstavba; In: Projekt 1957
Referát pre I. zjazd Zväzu slovenských architektov v Bratislave. In: Projekt 1959
Dispozičné prvky obytných budov II., dočasná učebnica. Vyd. SVTL Bratislava 1960
Experimentálna bytová výstavba v Bratislave. In: Projekt 1961,č. 11-12, s. 242-243
Stavebnícky náučný slovník (V. svazek, hesla z typologie obytných budov). SVTL Bratislava 1963-6
Slovník súčasného slovenského umenia (LO = hesla z architektury). Vyd. SFVU Bratislava 1967
Pamätník SNP v Banskej Bystrici (recenze). In: Projekt 1969,č. 11-12, s. 206

Spolupráce

Architekt měl týmového ducha, na návrzích a projektech rád spolupracoval s jinými architekty (J. Knapo, M. Škorupa, A. Cibulka, Ján Štefanec, A. Klaučo, K. Rosmányi st., L. Kušnír, I. Slameň, V. Malcer, O. Dóra, M. Drábek, C. Rovňák, J. Antal, Branislav Somora, I. Ďuriak, J. Adámek a mnozí další), studenty architektury a též s odborníky z jiných profesí – statici (A. Tesár, J. Kozák), výtvarníci, sochaři (Ján Kulich).

Ocenění

1960 Cena města Bratislava
1962 Státní cena Klementa Gottwalda za Teoretické ústavy Lekařské fakulty UK
1967 Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu

Cena profesora Jozefa Lacka

Toto ocenění je udělováno na počest profesora Jozefa Lacka každoročně od roku 1990 za nejlepší absolventskou magisterskou diplomovou práci v daném školním roce.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Lacko na slovenské Wikipedii.

Literatura

DULLA, Matúš. Architektúra dnes : súčasná slovenská architektúra a jej súvislosti. Bratislava: Pallas, 1993. ISBN 8070950161. (slovensky)
DULLA, Matúš; MORAVČÍKOVÁ, Henrieta. Architektúra Slovenska v 20. storočí. Bratislava: [s.n.], 2002. ISBN 8071456845. (slovensky)
DULLA, Matúš; MORAVČÍKOVÁ, Henrieta. Kto je kto v architektúre na Slovensku. Bratislava: Informačné stredisko architektúry Spolku architektov Slovenska, 1995. ISBN 8088791006. (slovensky)
DULLA, Matúš a kolektív. Majstri architektúry. Bratislava: Perfekt, 2005. ISBN 8080463123. (slovensky)
KUSÝ, Martin. Architektúra na Slovensku 1945 – 1975. Bratislava: Pallas, 1976. (slovensky)
DULLA, Matúš; MORAVČÍKOVÁ, Henrieta. Architektúra na Slovensku. Bratislava: Slovart, 2005. ISBN 8080850798. (slovensky)
ŠLACHTA, Štefan. Neznámi známi. Bratislava: SAS, 2004.
Matúš Dulla; ZALČÍK, Tibor; STACHO, Ľubomír, Škandík, Tibor. Slovenská architektúra 1976 – 1980. Bratislava: Veda, 1982. (slovensky)
Projekt - slovenská architektonická revue 2007, č. 4 [1]

Externí odkazy